(Podle Anselma Grüna)
Proti tezi o odplatě stanoví Ježíš zásadu: "Neodporujte zlému" (Mt
5,39). Nemíní se tu zlý člověk, nýbrž zlo samo o sobě. Vzdát se odporu
proti zlému však nelze chápat ve smyslu pasivity, jako bychom měli jen
sklopit hlavu a nechat zlu volný průchod, aby se přes nás převalilo.
Spíše jde o to, jak zlo přemáhat fantazií a láskou a jak ho integrací
do vlastního životního konceptu zbavit moci.
Postupuji-li frontálně proti zlu, vyvine zlo protisílu, která je často
ještě mocnější a začne mne určovat. Odpovím-li však na ně chováním
plným fantazie, pak je mohu skutečně přemoci. Ježíšovi jde o to,
abychom přemáhali zlo fantazií lásky, a abychom tak nalézali cesty,
jak žít v pokoji a smíru.
Ježíš vypočítává několik druhů chování, jak reagovat novým způsobem na
zlo. Nejde o žádné příkazy, nýbrž návrhy nového jednání, které je
schopno zahojit puklinu, jež štěpí lidskou společnost. Jedna z
Ježíšových rad zní: "Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i
druhou" (Mt 5,39). V tomto výroku nejde o bolest a násilí, které
způsobuje políček, nýbrž o čest. Úder do tváře je znamením znectění.
Chce-li nás někdo ponížit, tkví většinou příčina v tom, že on sám sebe
zakouší jako něco bezcenného, že mu čest, jíž se mu dostává, připadá
příliš malá. Musí mě ponížit, aby sám sebe vyvýšil. Jakmile přistoupím
na tuto hru, vznikne mezi námi propast, rozpoutá se boj o to, komu
náleží více cti. Budu rozdmýchávat závist bezectného, a tím i trhlinu,
která lidi od sebe navzájem dělí.
Vědomí vlastní cti, kterou nemusím křečovitě hájit, vede na cestu,
která je s to tuto trhlinu zacelit: poskytuje totiž tomu druhému
možnost hledat čest sám v sobě, místo aby se ji snažil získat
znectíváním druhých.
<Jan Dadak><
www.dadakplanet.net
Žádné komentáře:
Okomentovat