Přátelství uzavíráme většinou spontánně. Ačkoliv můžeme, a dokonce
máme přátele vyhledávat, nesmíme si takový vztah nijak plánovat.
Stejně tak je nepřípustné zvolit si předem nějakého člověka a nutit ho
k přátelství s námi proti jeho vůli. Jakýkoli takový pokus je od
samého počátku odsouzen k neúspěchu. Při budování vztahu přátelství se
nesmíme uchýlit ani k náznaku násilí. Manipulace se svobodou druhých
vyvolává přesně opačný účinek - odtáhnou se od nás.
Přátelství vzniká a roste v ovzduší bezprostřednosti a svobody, bez
křečovitosti. Mnozí z těch, kteří touží po přátelství, zůstávají věčně
sami právě z toho důvodu, že jejich hledání přítele je poznamenáno
přílišným neklidem a psychickým nátlakem. Čím větší úsilí při
"hledání" přítele vyvinou, tím beznadějnější jsou plody jejich
usilovných snah. Veliká emocionální nenasytnost plynoucí z
nedostatečného přijetí vlastního života je vnitřně ochromuje a
připravuje je o bezprostřednost. Ti, po jejichž přátelství touží, před
nimi začnou utíkat, protože mají strach z manipulace a z ohrožení své
svobody.
Hledání přátel a budování vztahu s nimi vyžaduje alespoň minimální
dávku odpoutanosti od sebe a od svých potřeb. "Nenarodili jsme se
(totiž) jenom sami pro sebe. Část naší existence požaduje vlast, další
část naši přátelé," prohlašuje Cicero. Svatý Pavel, který stavěl
přátelství s Ježíšem na nejvyšší příčku žebříčku hodnot, vyznává:
Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li,
žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána (Řím 14,7-8).
K navázání přátelství je nezbytné věřit v ně. Zmíněná víra se obvykle
rodí už v prvních letech dětství. Pohádky a vyprávění pro děti jsou
prosyceny vírou ve svět a v možnost vzniku přátelství. "V bájích bývá
silný oporou slabému, dobrý prosťáček přemáhá silného zloducha a Boží
stvoření - ptáci, zvěř, hadi a hmyz - se vracejí k přátelství s
člověkem" (Maria Rodziewiczówna).
Žádné komentáře:
Okomentovat